SEBEÚCTA *6: Co pro lepší sebeúctu dělám já

 Zdravím všechny, kdo si dnes čtou tento článek. Jsem ráda, že Vás tady mám a každý komentář mě vždy velmi potěší. Je to totiž zpětná vazba, po které náš mozek (možná ego?) prahne. Možná to znáte, že když děláte zrovna něco automatického (jste ve sprše, řídíte auto, jdete na procházku), tak Vás většinou napadne skvělý nápad. Mě takhle dnes napadlo téma článku na blog. Už jsem Vám sem nějaké tipy, jak si sebeúctu zvýšit sice psala, ale bylo to většinou něco, co jsem vyčetla z knížek, a tak si říkám, že by Vás nejspíš zajímalo, jak to dělám já. Tak tady to je. 9 zvyků, díky kterým se Vám sebeúcta zvýší ani nebudete vědět jak:)

1. JOGA 

Už asi 7 let praktikuji jogu. Moje cesta k ní byla poměrně snadná. Vždycky mě duchovno nějak přitahovalo, a tak když jsem na ČT 1 viděla reportáž se Zuzanou Klingrovou, musela jsem to zkusit. První hodiny byly zvláštní. Bolelo mě to, nudila jsme se, ale na konci každé jogy jsem se cítila skvělě. Pocítila jsem okamžitě rozdíl. Poté jsem měla pauzu, ale k joze jsem se vrátila. Vždy mě totiž navrátí do těla, chcete -li uzemní. Díky ní mám pocit, že jsem spojená se světem a můžu vidět všechno dobré, co se v něm skrývá. Jogu nepraktikuji každý den, momentálně jsem v bodě, kdy mám vlny. Týden ji cvičím klidně třikrát denně, ale poté zase týden nic. Co vím jistě je, že když si jogu zacvičím, vždy se po ní cítím alespoň o 80% klidnější, silnější a uvolněnější.

2. MLUVÍM SAMA SE SEBOU

Vždy, když se cítím napjatá nebo nespokojená, tak se sama sebe ptám. Co se pod tím skrývá? A jdu do hloubky. Doptám se na proč to tak je? Můžu s tím teď něco dělat? Díky těmto otázkám si většinou uvědomím, co mě trápí. Pokud zrovna nenalézám řešení (nebo se ho zatím bojím vyslovit), tak si to alespoň zvědomím. Možná na to teď není vhodná doba, možná na to nejsem připravená a změna by mi spíše uškodila. Nechápejte to jako oddalování do nekonečna. Myslím si, že některé věci je nejlepší dělat teď, ale co když je to něco, čeho se opravdu bojíme? Někdy je lepší si dát trochu času a počkat, až budeme připravení. Alespoň já to tak dělám. Zvědomím si, proč to pro teď odkládám, stanovím si čas, kdy to vyřeším a nebo si napíšu věci, které mi pomohou se rozhodnout. 

Dále se snažím se sebou mluvit pozitivně. Oceňuji se, koukám na sebe do zdrcadla a říkám si, že mi to sluší. Povzbuzuji se do práce. Říkám si, že si zasloužím odpočinek. A často se přistihnu, kdy si říkám sama pro sebe vtipy a hádejte...vždycky mě to rozesměje, jako nikdo jiný :)

3. PROJEVUJI VDĚČNOST 

Píšu si do sešitu vděčnosti věci, za které jsem na sobě vděčná. Píšu si, co se mi povedlo a když se to nepovedlo hledám na tom něco, co jsem udělala dobře. 

4. OBLÉKÁM SE PODLE TOHO, V ČEM SE CÍTÍM DOBŘE (i když se to možná 100% nehodí)

Pracuji jako terénní sociální pracovník, takže často jdeme do terénu za klienty. Kdo zná, tak ví. Já však mám ráda modu, mám ráda svůj styl, a tak mi nevadí, když si na sebe vezmu šaty. Podpatky bych asi nezvládla, ale když je možnost šup sem s nimi. Oblečení vnímám jako něco, díky čemu se můžu sebeprezentovat. Mám ráda, když lidi ví, co ode mě mohou očekávat a nejsou pak ze mě překvapení. Samozřejmě, že na pohřeb si nevezmu růžové šaty s klaunama, ale černé koktejlky s tmavým kabátkem mi budou dodávat sílu po celou dobu. 

Oblékám se do věcí, které mě dělají šťatsnou a cítím se v nich dobře. Vybrala jsem si tak 4 barvy, ve kterých se cítím dobře a je fakt, že díky tomu je můj výběr oblečení vždy snažší.

5. NĚKDY NENÍ POTŘEBA ODPOVÍDAT

Když se mnou někdo nesouhlasí , dobře, chápu, ale přesvědčovat mě o něčem? To na mě nebere. Z mnoha zkušeností jsem se už naučila na mnoho věcí neodpovídat a prostě to nechat jen proletět hlavou a něvěnovat jim pozornost. Když to nevyjde oukej, ale musím si to žačít sama, protože do té doby bych litovala toho, že jsem to nezkusila. 

6. VEDU SI DENÍK

Asi 3x týdně si píšu pocity, události, strachy a obavy do deníku. Vnímám, že mi to ohromně pomáhá. Vidím pak věci, kterých bych si nevšimla, kdybych si je reflektovala pouze ve své hlavě. Píšu buď večer před spaním nebo prostě kdy mám náladu. 

7. SNAŽÍM SE ZDRAVĚ JÍST

Ano, snažím. Když to ale nevyjde, nebičuji se za to. Snažím se to přeformulovat ve své hlavě tak, že prostě jsem unavená a můj mozek prahne po cukru, tak si ho dopřeju, navíc čokoláda prostě má pozitivní účinky na stres a negativitu. Takže si místo milky koupím aspoň hořkou čokošku (ta mi kupodivu teď chutná líp než milka). Najít si balanc, tak zní má ráda. Nepřejídat se, odměnit se sladkostí (s měnším podílem jedů) a mít radost ze smažených hranolků, protože je mám jednou za čas. 

8. MEDITUJI

Jo, za to jsem moc ráda. Věci se po meditaci mění. Náhled na život se po ní mění a je to něco, k čemu ráda utíkám, když mi není nejlíp. Mám ráda vedené meditace od Boho beuatiful, ty mě vždy krásně naladí :). Na mém instagramu můžete ve výběru instastories najít tipy, jak meditovat! Odkaz na instagram je na konci článku. 

9. JEDNOU ZA TÝDEN MÁM PEČUJÍCÍ DEN O SEBE. 

Jednou za týden si vynahradím čas na to, že si dám masku na obličej, lehnu si do teplé vany se solí a přídám si třeba výluh z nějaké bylinky (kontryhel, heřmánek). Pustím si relaxační hudbu a jen ležím. Chcete o tom napsat článek? :)

Doufám, že si z toho vezmete něco, co Vás udělá štastnými :)

Sledujte mě též na instagramu, kde můžeme být v denodenním kontaktu autenticky_denik.